Cestovní deník

Den první

Po patnáctihodinové cestě třemi osobními auty jsme kolem třinácté hodiny dojeli do místa konání jako první, těsně následováni autobusem polské družiny. Mohli jsme se tedy bez zmatků ubytovat a zaslouženě odpočinout po našem silničním maratónu ze středu Evropy. Během odpoledne bylo prozkoumáno blízké okolí a uskladněno sportovní vybavení (mimochodem také jako první ?). Po trochu zmatené večeři bylo vyhlášeno osobní volno. Technický doprovod ještě doladil nutné detaily skrze vybavení národního týmu (především opravu zádové opěrky u Alešova vozíku, na kterou jsme byli naštěstí připraveni) a zaskočil do hotelové restaurace, kde se bohužel pozdržel a byl poněkud zaskočen útratou 450 dánských korun ?. No co, mistrovství Evropy je jen jednou za dva roky…

Den druhý

Ranní probuzení do dánských mraků jak ve scéně z Pána prstenů… vítr, zima a snídaně v kontinentálním duchu. Po snídani jsem se zúčastnili meetingu  všech týmu a organizátorů, kde jsme dostali vyčerpávající informace o celé akci a jejím průběhu. Dopoledního tréninku se nezúčastnil Miloš Bouška, který šetří své síly na úkor lehkého nachlazení. Následovali další drobné opravy na sportovních vozících, spolu se zabydlováním v přiděleném boxu na hale. Před námi bylo celé odpoledne volné, které půlka české výpravy využila a vyrazila do blízké Kodaně. Téměř ledový vítr, střídající se s příjemnými chvilkami pronikajících slunečních paprsků nám nezabránil v prohlídce kodaňského pobřeží, obohacenou o přepravu tamní vodní dopravou směr základna vojenského námořnictva. Po návratu nás čekalo další zamrazení v podobě ohlášené prohlídky technického stavu sportovních vozíků. Bohužel se projevil puntičkářský tlak konkurenčních týmu a čtyři vozíky byli shledány jako nekorektní. Po večeři jsme se tedy opět vrhli se značným úsilím do práce a na naše možnosti dali vše do pořádku. Největší práce byla se vzpěrou zádové opěrky u vozíku Bohumila Gajdošíka, kterou musíme ještě zítra doladit, ale staré dobré české ručičky si přeci vždy poradí… zvláště mají-li za zády Martina Karla alias Makara :). Večerem se nese klid, asi ticho před bouří a Tuborg se vcelku nechá…

Den třetí

Další ráno bylo přeci jen přívětivější – i v Dánsku někdy svítí sluníčko souvisleji. Většinu času jsme dnes strávili na hale, kde to vypadalo jak na mraveništi. Využili jsme technického servisu a nechali dodělávku zádové opěrky na těch nejpovolanějších a hlavně těch, kteří mají svářečku na dural :). Potěšila nás i symbolická cena v podobě deseti euro. Jak jinak se také dnes doladili další detaily i na jiných vozíkách. Všichni hráči prošli rovněž klasifikací s celku uspokojivým výsledkem. Pouze Petru Oppenauerovi byla zvýšena klasifikace na 2.0 body a Luboš Kondela bude na dále sledován při hře (prozatím ponecháno 2.5 bodu). Následoval poslední trénink reprezentace, již za účasti Miloše Boušky. V odpoledních hodinách bylo oficiálně zahájeno Mistrovství Evropy během slavnostní ceremoniálu. Bohužel byla opět vidět téměř nulová podpora české národní reprezentace od státu, kdy naše „minimální“ výprava, čítající jedenáct osob, působila oproti ostatním jednotně vystrojeným hordám poněkud směšně… ale my se jen tak nedáme. Ceremoniál byl ukončen Dánskou hymnou a vystoupením milých místních roztleskávaček :). Z nutných formalit již zbývá pouze nechat opětovně překontrolovat vybrané sportovní vozíky technickou komisí. Na večer je naplánován taktický meeting před zítřejšími zápasy. Prvními soupeři bude celek Belgie (9. místo ve světovém žebříčku), v dalším zápase se střetneme se Švýcarskou reprezentací (10. místo ve světovém žebříčku). Uvidíme jak počáteční zápasy prověří náš tým, který se mimochodem nachází na 17. místě ve zmiňovaném žebříčku. Překvapíme?

Den čtvrtý

Tak,  už se nám to rozjelo. Bohužel zatím ve znamení dvou proher českého týmu. Počasí je tu stále nic moc přívětivé, ale jak jsme koukali, tak se doma nemáte o moc lépe. Technický stav vozíků byl dle předpokladů již uznán jako korektní a my mohli směle nastoupit do prvního zápasu s Belgií. Podařilo se zvládnout začátek hry, ale postupný vývoj utkání směřoval k neustálému bodovému rozdílu ve prospěch Belgie s konečným výsledkem 72:45. Vysoký rozdíl ve skóre byl zapříčiněn mimo jiné přibližně pětadvaceti chybami našich hráčů v podobě nepřesných přihrávek, přestupků a ztrátách míče. Své přispění měl také nedostatek sil při osobních soubojích, kdy čeští hráči nezvládali ujezdit své protivníky. Zajisté by bylo velkým překvapením přehrát čtvrtý celek z posledního ME, jakým je Belgie, zvláště když v jeho řadách nastupují hráči, kteří jsou tak trochu „jinde“. Určitě bych měl zmínit výkon Pavla Ermise a Petra Jonáka předvedený během zmíněné hry.  Další zápas s drtivým nástupem Švýcarska se nesl v podobném duchu, s tím, že náskok soupeřů postupně narůstal již od počátku hry. Náš celek se alespoň po polovině zápasu dostal do herní pohody se snahou o dotahování soupeře. Konečný výsledek – 63:33 ve prospěch Švýcarska. Během odehraných zápasů, byť prohraných, se přinejmenším prokázala vcelku zvládnutá taktika naší hry. Zítra nás čeká zápas s domácím Dánskem, které doma předvádí velmi dobré výkony a druhým celkem z posledního ME – Německem. Tvrdý oříšek… ale bohužel jsme se dostali tak trochu do méně „hratelné“ skupiny. Výsledné skóre národního týmu -57 bodů nás zatím odsouvá do pozadí, spolu s irským týmem, který je na tom velmi podobně (-32 bodů). Čas mezi zápasy byl vyplněn odpočinkem při sledování ostatních zápasů, především našich soupeřů ze skupiny. Večer proběhl meeting, kde se zhodnotili dnešní výkony, diskutovalo se o přípravě na zítřek a rozebrali herní situace z natočeného videa během hry. Já jsem si poté vyzkoušel novou úlohu (další z mnoha jiných) v našem realizačním týmu, a to roli maséra.

Den pátý

Nám zafoukal vítr do plachet a vy tam máte kalamitu… Ranní zápas s domácím družstvem Dánska byl ve znamení herní pohody našich chlapců, kteří předvedli velmi slušný výkon, za který se nemusejí vůbec stydět. Během hry jsme Dánům dělali velké starosti, udržovali minimální bodový rozdíl a pěkně je potrápili. Jsem si jistý, že s námi nečekali takový obtížný souboj. Přestože zápas skončil ve prospěch protivníka 46:40, rád bych poděkoval klukům za „pocení krve“… Mimochodem jsme náš výkon předvedli před naším „domácím“ publikem v zastoupení pana velvyslance z české ambasády, sídlící v blízké Kodani. Druhý zápas s celkem Německa skončil bohužel dle předpokladů také naší prohrou 32:66. Potvrdila se kvalita našich soupeřů, kteří jsou o více než jednu třídu v tomto sportu výše. Během druhé čtvrtiny, kdy soupeř vystřídal klíčové hráče (krycí jméno „Čahoun“ a „Ještěrka“)  zvládali naši kluci nejen tempo hry, ale připravovali protihráče také o míče v jejich obranné polovině – výsledkem byla možnost vcelku důstojné hry a stahování skóre, které se po dalším střídání Německa opět zvyšovalo díky bezchybné souhře Čahouna a Ještěrky. I tak jsme předvedli pár velmi hezkých akcí. Odpoledne byli někteří z nás navštívit část města. Poté jsme sledovali jeden z dnešních posledních zápasů mezi Irskem a Nizozemskem, protože se zajisté s jedním z těchto celků setkáme při bojích o deváté až dvanácté místo, na které naše reprezentace může po dnešním dni dosáhnout (dle dosavadního vývoje v obou skupinách). Zítra ráno souboj s Polskem, které je pod taktovkou malého velkého Joa – další velmi těžký zápas, uvidíme…

Ještě jedna speciální informace. Dcera našeho trenéra měla tu čest a před odjezdem reprezentace označila nové lahve na pití pro naše hráče, takže i naši borci mají své krycí označení…

Prasátko super compressor – Ermis
GTX 700 Holčička – Kisák
Grafity Chobotnice 2X PRO – Opík
Direkt injection Saxofon – Makar
Karamely solid carbon – Bob
Hlemýžď ultra speed – Indy
24 Titanium pistons Květináč RX – Znojmo
Dlouhán Hybrid technology – Milop

Den šestý

Velká Británie byla sesazena z trůnu, protože spolu s Německou výpravou nezvládla dnešní rozhodující zápasy. O první místo tak soupeří celky Belgie a Švédska. Každopádně překvapení, narozdíl od našeho dopoledního zápasu s Polskem. Dalo by se říci, že ho oba celky pojali jako trénink. Polská reprezentace se rozjezdila a my se snažili šetřit síly na důležitý odpolední zápas. Něco tady hučí. Konečný stav 50:30 pro Polskou družili včetně dvoumetrového posteru se Slávkem (budiž mu země lehká). Základní skupiny byli po polovině dnešního dne uzavřeny – Skupina B/ČR/0 bodů/6. poslední místo. V klíčovém zápase o možnost hrát o 9-10 místo (a tak se kvalifikovat na příští ME) jsme nastoupili proti Irsku, s kterým jsme letos odehráli již dva zápasy. Náš tým nezvládl vůbec úvod zápasu a následně celou první čtvrtinu v které bodový náskok Irska poskočil o čtrnáct bodů. Výhra se opět vzdálila, ale kluci se dostali do herní pohody a během následujících čtvrtek stáhli rozdíl na pouhé dva body. Konečných 48:44 nám ale úplně zavřelo cestu ke splnění stanovených cílů. Jsem trochu moc…Znojmo se nechal přezout na galusky a rovnou koupil dvě náhradní kola. U večeře (která byla první celo teplou stravou) pak musel žebrat o eura. Alešovi prasklo po zápase s Iry pár svárů na vozíku, tak je nechal zavařit od šikovného pána s Kazachstánu. Zítra ráno boj o předposlední místo s Nizozemskem. Alespoň jedna výhra?

Den sedmý

ME ve vozíčkářském rugby bylo před dvěmi hodinami oficiálně skončeno. Finálový zápas přinesl krásnou podívanou a díky osobním chybám Švédska obsadil zcela zaslouženě celek Belgie první příčku. Česká výprava skončila na předposledním jedenáctém místě po výhře nad Nizozemskem 53:37, čímž zopakovala své umístění z předchozího ME. Vozíky jsou naloženy, náš box vyklizen, už se jen zúčastnit závěrečné párty a před půlnocí vyrazit na dlouhou cestu směr Praha a spol... Díky všem, škoda, že to nevyšlo :( ...a jedno speciální poděkování pro odcházejícího reprezentačního trenéra Jardu France. Zbylé zážitky až osobně doma :) Rugbyyyyyyyyyyyyyy  _ _ _ _ _ :)

PS: Rozhodší tu odvedli skvělou práci :)

Váš kustod alias asistent trenera, technik, zdravotník, masér, osobní asistent a vodonoš Dráby